Obyvatelstvo
Složení obyvatel v Malajsii:
Malajsijci:
Malajsijci nebo Malajci jsou největší etnickou skupinou, jež představuje více jak
polovinu obyvatelstva. Nejstarší domorodí Malajsijci se nazývají
bumiputra, což se překládá jako „synové“nebo „princové rodné země“. Téměř všichni dnešní Malajsijci jsou muslimové, ale
islám je v zemi
méně extrémní než na Středním východě. Tradiční malajská kulturní centra se sdružovala kolem kampung neboli vesnice, dnes už ovšem Malajsijci žijí i ve městech.
Číňané:
Číňané obchodovali s
Malajsií po celá staletí, ale začali se zde usazovat především až průběhem 19. století. Stereotypně jsou čínští Malajci považováni především za schopné podnikatele, kteří pronikly do mnohých průmyslových sfér, ovšem první Číňané vykonávali zejména vysilující práce v hornictví a při stavbě železnic. Většina Číňanů v
Malajsii jsou
buddhisté a
taoisté a udržují silné vazby na jejich původní vlast. Tvoří asi 35 % populace.
Indové:
Indové navštívili
Malajsii již před 2000 lety, ale masově se zde začali usazovat až během 19. století. Většina z nich přišla z jižní Indie, kde převládá
chudá ekonomika. Po příchodu do
Malajsie většina z nich pracovala na kaučukovníkových plantážích, jiní se podíleli na budování infrastruktury či stavbě železnic nebo se živili jako drobní obchodníci a podnikatelé. Dnes žije v Malajsii kolem 10 % procent Indů, jejich kultura, především úžasné
hinduistické chrámy, kuchyně a barevné oděvy, jsou k vidění po celé zemi.
Kmenové národy:
Asi 5 % z celkového počtu obyvatel tvoří nejstarší obyvatelé
Malajsie, kteří se zdržují především na
Sarawaku a
Sabahu. Ačkoliv kmenový lidé dávají přednost, aby byli nazýváni podle svých původních kmenů, obyvatelé poloostrovní
Malajsie je označují jako
Orang Asli nebo „Původní lidé“. V Sarawaku dominují
Dayakové kteří žijí v tzv. „dlouhých domech“ a jsou buď
Iban (Dayakové z moře) nebo
Bidayuh (Dayakové z pevniny).
Většina kmenů ze
Sabahu spadají pod pojem
Kadazan. Všichni kmenový obyvatelé
Malajsie mají silné spirituální sepětí s
deštným pralesem.
Od počátku malajské historie docházelo v zemi k míšení kultur a obyvatelstva. Před více jak 1500 lety přivítalo malajské království obchodníky z Číny a Indie a s příchodem zlata a hedvábí, přišel do Malajsie i buddhismus a hinduismus. O tisíc let později dorazili do Melaky i arabští obchodníci, kteří s sebou přinesli zásady islámu a nakonec dorazili Evropané a křesťanství a Malajsie se stala opravdu kosmopolitní zemí.
Tato etnická mozaika složena s různorodých kultur měla vliv na celou zemi, zejména pak malajské starobylé kultury a hlavní dva obchodní partneři ze starověku, Čína a Indie, kteří se usadili v zemi vedle domorodých kmenů, žijících v lesích a pobřežních oblastech Bornea. Přestože každé z těchto etnik důrazně trvalo na svých tradicích a způsobu života, dokázali společně sdílet jedno území a postupem času docházelo i ke kulturnímu smíšení, což dnes utváří jedinečné kulturní dědictví Malajsie.
 |
 |
Jedním z příkladů, kdy přistěhovalci přispěli ke kultuře národa jako celku, jsou čínští přistěhovalci, kteří zpočátku usadili především v oblastech kolem Melaky, uzavírali smíšená manželství a postupně přijímali kulturu malajské komunity. Tím došlo k vytvoření nových etnik, známých jako
Baba Nyonyové, která kombinovala malajské tradice, umění a víru s čínskými zásadami a vznikla tak nová kultura. Pozdější čínští přistěhovalci, kteří využili konjunktury cínu a kaučuku už střežili své tradice a způsob života pečlivěji, proto v dnešní Malajsii narazíte na oblasti, kde si mnohdy připadáte spíše jako v Číně, tímto příkladem jsou například některé oblasti na Penangu.
Jiným příkladem vzájemné kulturní výměny jsou malajské svatební obřady, které zahrnují prvky z hinduistické tradice jižní Indie, kdy ženich a nevěsta oděni v krásném brokátu krmí jeden druhého žlutou rýží a ruce mají pomalované henou.
Muslimové zase přejali čínský zvyk během festivalů, kdy se lidé vzájemně obdarovávají malými červenými pytlíčky s penězi zvanými
ang pau. Ty muslimské jsou ovšem zelené barvy a mají na sobě arabské nápisy.
V
Malajsii můžete cestovat od malajských domorodých vesnic, přes kaučukovníkové plantáže, kde pracují indičtí dělníci až na Penang, kde žijí čínské komunity a máte pocit, že jste procestovali tři různé země. Ale v některých městech jako je například
Kuala Lumpur, naleznete tuto kulturní směs pohromadě. V jednom domě uslyšíte z rádia hrát čínskou operu, ve vedlejším se právě připravují na muslimskou modlitbu a sousedova dcera právě odchází na hodinu tradičního indického tance.
Snad nejlépe lze pochopit složitou kulturní interakci během náboženských svátků, kdy jsou dveře otevřené pro všechna malajská etnika, sousedy i turisty. Tato otevřenost boří kulturní bariéry a podporuje porozumění. Je výsledkem tisícileté tradice vzájemné tolerance a činí z Malajsie vskutku unikátní a pokrokovou zemi.