Orientální tance v Malajsii
Tanec v Malajsii
Malajsie je zemí mnoha národů, z nichž každý má svou bohatou kulturu a dědictví, díky tomuto faktu a též díky silnému vlivu sousedního Thajska a Indonésie se zde mohla vytvořit velmi temperamentní taneční kultura.
Dnes praktikované Dvorní tance a folkové tance Západní a Východní Malajsie jsou převážně vnímány jako přitažlivé turistické atrakce. Avšak i ve stále se měnícím světě počítačové a informační technologie, daleko od nákupních center tyto tance přežívají pod vedením tradičních mistrů, ačkoliv jejich počet stále ubývá.
Jakožto v bývalé britské kolonii, mají v Malajsii úspěch i moderní tance a balet. Současná podoba tradičního tance tedy zahrnuje i západní formy a společně vyúsťují ve velmi vzrušující soudobé taneční scény s velmi unikátní a kreativní choreografií.
Courte dance (Dvorní tanec):
Dvorní tance byly původně určeny pro
malajské královské dvory a jako takové jsou tyto tance velmi ladné, pohyby jsou pomalé a plynulé. Oči jsou sklopené, jelikož se považovalo za velmi neslušné pohlédnout panovníkovi do očí. Mnohé z těchto tanců začínali v sedě na podlaze a poté se pomalu přecházelo na kolena nebo stojící polohy. Byly prováděny především dívkami a dámami, které žily u dvora, avšak dnes jsou předváděny pro veřejnost mimo paláce,v divadlech, na společenských či soukromých akcí nebo jako představení pro turisty.
Lidové tance:
Stejně jako u všech ostatních lidových tradic je i tanec spojen především s radostnými a důležitými událostmi, které se odehrávali v tradičních společenstvích jako jsou výsadby, sklizně, rybaření či lov. I další okamžiky, jako jsou svatby, zásnuby, jednání či pohřeb mají své tance i hudbu. Mnohé z těchto tanců jsou doprovázeny jednoduchými rekvizitami a jsou i součástí animistické víry a jejími rituály.
Jsou oslavou darů země, větru, slunce a aktem poděkování za požehnání bohů a dobrou sklizeň.
Je zřejmé, že od 15. století do Malajsie proudí příliv obchodníků a misionářů, kteří přinášejí vlastní víru, kulturu i tradice. Vliv Arábie, Indie, Thajska, Indonésie a Číny je tedy v mnoha tancích velmi patrný.
Lidový tanec ve východní Malajsii:
Lidový tanec je stále velmi živý ve východních státech
Sabah a
Sarawak. Tyto státy obývá mnoho domorodých kmenů (Ibans, Kenyahs, Bidayuhs, Kadazans, Bajausa Muruts). Vzhledem k tomu, že zde existuje tolik skupin s různými tradicemi, existují zde různé slavnosti a obřady, proto je zde i
nespočetný druh tanců. Stejně jako u většiny etnických kultur po celém světě i zde převládalo pohanské animistické náboženství. Šíření Islámu a Křesťanství v této oblasti pohanství sice téměř vymítilo, ale lokálně původní víra přežívá nebo došlo jen k částečné asimilaci.
Většina etnických tanců je velmi jednoduchá a taneční pohyby se často opakují, tento styl je velmi uvolnění a nepříliš náročný. Velmi často tanec zobrazuje přírodu, život v džungli, pohyb zvířat nebo běžné denní aktivity. Jedinečnost tanců ze
Sabahu a
Saravaku lze vidět též v nádherných kostýmech tanečníků i hudebníků. Kostýmy jsou velmi zdobené, často s propracovanými pokrývkami hlavy a dalšími doplňky jako korálky, řetízky či mince jež symbolizují původ kmene a postavení ve společnosti. I hudební nástroje jsou odlišné od západní
Malajsie, hlavním nástrojem v této oblasti je čtyřstrunná ručně vyráběná protáhlá kytara.